Sebevražda

Asi každého tento způsob odchodu někdy, alespoň letmo napadnul.

I přesto většina dnešní společnosti na sebevrahy pohlíží jako na zbabělce jež si nedokáží vážit daru života. V podstatě s tímto názorem také souhlasím. Každý problém, každá překážka je řešitelná... a to že si dostal dar života asi mělo nějaký účel...To že se často můžu jevit jako dar danajský je otázka

Na druhou stranu za to nikoho ani v nejmenším neodsuzuji. Dřív sem sebevrahy též nechápal, kde jsou ty zlaté časy dětství, kdy jsem si přál být nesmrtelný,teď už se tomu směju a ono privilegium bych dával zločincům jako nejhorší trest.

Otázkou je také to vzít si život máme vůbec právo Já osobně se spíš přikláním k tomu, že ano, ale je to těžký. Ono přeci jenom skočit pod rozjetého Šohaje chce asi taky určitou dávku sobeckosti. Je tady rodina, přátelé..., kterým by to mohlo by to mohlo trápit, mě osobně třeba todle vždy dokonale odradí

Určitým způsobem, je ale také sobecké to někomu zazlívat.. Těžko si asi někdo dokáže představit co se v dotyčném odehrávalo, jak dlouho si s onou myšlenkou pohrával, co se dělo v jeho duši..... Zvláště těžké je to u osob depresivních, sám můžu potvrdit,že to není žádný med a ono je opravdu těžké ty myšlenky pořád odhánět, ve stavech kdy jakoby vše bylo potaženo černým závojem i tu nejkrásnější pohádku vidět jako ten nejhorší horor.. todle se těžko vysvětluje a nikdo kdo si tím sám neprošel to těžko někdy pořádně pochopí....

Euthanasie – též v jistém smyslu forma sebevraždy, tady sem jednoznačně pro. Ono držet při životě někoho koho bolí každý nádech a není žádná naděje na nápravu je podle mě blbost.

Zajímavou polemikou by bylo také možnost dopřát euthanasii pacientům depresivním, vždyť jde jen o jinou formu bolesti, která navíc častokrát může být horší než fyzická. No dobře uznávám todle by asi nešlo, ale každopádně by to mohla být zajímavá diskuze:)))